První zmínka o miminku

Byla to neděle 6.září 2009, kdy se objevily ty dvě neuvěřitelné čárky, které nám změnily náš vcelku poklidný život. 

A od toho dne už nic není jako dřív :)

V bříšku u maminky mi bylo moc dobře. Když jsme zrovna nebyli ve školce, tak jsme spali nebo se dívali na ČT24 (většinou v půl 4 ráno).

Mamce hrozně moc chutnaly bílé papriky, dokázala jich spořádat neuvěřitelné množství :)

Když mi bylo břišních 8 týdnů, tak jsme s mamkou jednu noc strávili v nemocnici. Maminka se moc bála, že o mě příjde, ale já se držel zuby nehty (i když jsem žádné neměl). 

25. listopadu 2009 mi pam doktor odebral trochu plodové vody, aby bylo všem jasné, že budu zdravý a taky od teď už mělo být jasné, že budu kluk. Ale naši to vědět nechtěli, prý si to nechají jako překvápko.  Mamce se o mě, ale před dvěmi lety zdálo a když mi nakupovala výbavičku, tak nějak vždy vybrala klučičí věci. No já jí to zevnitř pořád říkal, že jsem kluk. A táta mi říkal Bobe....tak to asi taky věděl svý. Jo a ségra v létě 2009 poslala lampión s přáním, abych už k nim přišel.

S mamkou jsme taky několikrát cestovali za babičkou a dědou do Bratislavy. Ale to se mi moc nelíbilo. Někdo by měl s tou D1 konečně něco udělat. To pak klidna hladina plodovky se změní na vlny jako při tsunami.

V lednu (naštěstí pro mamku až po Vánocích) se ukázalo, že mamka má těhotenskou cukrovku. A tak nam začala dieta. Žádné sladkosti. Umíte si to představit? 

A byl únor. Přesněji 15. únor. Ségra měla v Lucerně maturitní ples. Kdybyste jí viděli, jak byla nááááádherná. Úplná princezna. A já tam byl taky. Občas jsem si v bříšku i trsnul.

V březnu jsme byli s mamkou na koncertě Beatles Revival ( to se mi moc líbilo) a na Nedvědovi (to jsem prospal).

Devět měsíců uteklo jako voda. 

No a kdy se mám narodit? Mají v tom všichni pěkný zmatek. Nejdřív řeknou, že to bude 11. května, pak to změní na 5. května. Do toho si v porodnici na Bulovce vymyslí, že budou malovat a všechno to tam zavřou v sobotu 24. dubna a otevřou až 5. května. Mamka má pěkný nervy. ..

Ve čtvrtek 22.dubna jdeme na kontrolu do rizikové poradny. Půjde s námi i táta. Tašku už máme sbalenou, protože mamka nemá dobré hodnoty odběrů kvůli cukrovce. Paní doktorka říkala, že když to nebude dobré, tak mě budou vyvolávat. 

A jak se budu jmenovat? Když budu holčička (což víme, že nebudu), tak Natalie Ella a když budu kluk (to já fakt jsem!!!), tak pro mě jméno nemají...teda nemůžou se domluvit...Lukáš, Tadeáš, Matyáš, Daniel, Samuel,... Tátovi se líbí Bob.